.png){kind=small}
Už jste dostali pusu pod rozkvetlou třešní? Letos nám ho počasí sice trochu bojkotuje, ale je to tak – dneska je první máj. A pro toto speciální datum jsme si pro vás připravili speciální téma – Erasmus a láska. Nebudeme se ale tentokrát věnovat vztahům na dálku, ani erasmákům, kteří se rozhodli vycestovat spolu se svým partnerem. Tentokrát se chceme podívat na lásku, kterou přinesl Erasmus sám a taky na některé krásné „vedlejší produkty“ erasmáckých vztahů – na erasmus babies, milion dětí, jejichž rodiče se poznali díky Erasmu.
Že láska na Erasmu jen kvete nikoho nepřekvapí – je to konec konců program, který propojuje mladé lidi z celé Evropy, kteří mají podobné zájmy a jsou připraveni na novou životní kapitolu i na nová dobrodružství. Přesto nás trochu překvapilo, že studie dopadů programu kterou si nechala Evropská komise v roce 2015 vypracovat, se kromě obvyklých témat jako je zaměstnanost nebo samostatnost účastníků programu zaměřila také na vztahy. A v této oblasti průzkum ukázal, že 27 % erasmáků si na výjezdu našlo dlouhodobého partnera, přičemž tyto páry od roku 1987, kdy program vznikl, přivedly na svět už přes milion dětí. Díky drobné odbočce od obvyklé agendy to pochopitelně studie dotáhla až na stránky světových zpravodajských médií a pojem erasmus babies se vžil pro celou jednu generaci Evropanů, kteří se narodili jen díky studentské výměně.
Nemluvíme tu přitom o nějakých šťastných a neplánovaných „nehodách“ z erasmáckých večírků, jak by asi nejednoho čtenáře napadlo (i když i ty se pravděpodobně stávají a stávat budou). Ve většině případů, které studie popisuje, se jedná o páry, které se sice poznaly na Erasmu, ale svůj vztah následně několik let budovaly, až nakonec dospěl ke společnému životu a k založení rodiny.
Plánování společného života je přitom pro zamilované erasmáky často tím nejnáročnějším úkolem. Většinou se totiž jedná o dvojice, které se potkaly na „neutrálním území“, v zemi, kam oba partneři vyrazili na Erasmus a ta se někdy také stává jejich novým domovem, častěji však zakládají rodinu v rodné zemi jednoho z partnerů.
Svoji roli v erasmáckých vztazích hraje také jazyková bariéra, „bylo to legrační, protože moje angličtina byla tehdy ještě velmi špatná a sotva jsem s ním dokázala mluvit“ popisuje jedna z čerstvých maminek erasmového děťátka setkání se svým partnerem pro Keystone. Zatímco angličtina většinou pro začátek vztahu stačí, partneři se brzy začnou učit rodný jazyk toho druhého – nejdřív jen z lásky a časem i z praktických důvodů – zvlášť když jej hodlají následovat do rodné země nebo se seznámit s jeho rodiči. Své by o tom mohla vyprávět Nikča Veselská a také vyprávěla, v našem podcastu.
Protože je tu s námi Erasmus už nějakou dobu, stává se docela běžně, že děti erasmáckých párů už dospěly do věku, kdy sami vyrážejí na studia do zahraničí a rodiče je v tom samozřejmě nadšeně podporují.
Hledají se erasmus babies z Karlovky
Tak to by byla teorie, ale co praxe? Podaří se nám najít nějakou erasmáckou rodinu i mezi studenty naší Alma mater? Rozhodně se o to chceme pokusit, protože takový příběh bychom v podcastu nebo na blogu moc chtěli mít! Znáte někoho, kdo na Erasmu potkal svého současného partnera nebo se to dokonce stalo vám nebo vašim rodičům? Napište nám!
Autor: Redakce CHAB