top of page
.png){kind=small}
.png)
.png){kind=small}
Autor(ka):
Heřman Růžek
Autor(ka):
fakulta:
Heřman
Růžek
Právnická fakulta
rok výjezdu:
2023/2024
email:
Máš otázku? Kontaktuj mě!
Heřman je k dispozici na sítích:
.png){kind=small}
.png)
Autor(ka):
fakulta:
rok výjezdu:
Heřman
Právnická fakulta
2023/2024
University of Helsinki
praktická stáž
studijní pobyt
Jak Heřman hodnotí svůj pobyt?
univerzita
město
ubytování
finanční náročnost
o univerzitě
Čím byla tvá univerzita výjimečná? Jak vypadaly prostory ve kterých jsi studoval(a) a univerzitní vybavení?
Helsinská univerzita má asi 4 kampusy, ale právníci jsou jen v tom centrálním (Keskustakampus), který je opravdu v centru města - kousek od sídla vlády a Helsinské katedrály - kde je většina humanitních fakult a zázemí, přičemž samotná právnická fakulta sídlí v domě Porthania, což je takový činžák jako ze 60. let, takže nic moc vzhledově. Celý kampus je hned vedle metro stanice Helsingin yliopisto (je hlášena i anglicky, takže se neztratíte), ze které se dá jít i přímo takovým průchodem kolem Jysku a R-Kioski výtahem do hlavní univerzitní knihovny. Od hlavního nádraží je to asi 10 minut pěšky. V kampusu je i celá řada menz - Unicafe má i menzu přímo v Porthanii, ale i v dalších několika budovách okolo, a jednu Sodexo, která byla osobně moje nejoblíbenější (troufám si tvrdit, že až pochopíte, jak to tam funguje, tak i vaše ;)), a ta sídlí přímo v krásné hlavní budově (Päärakennus) ve suterénu, ale dá se tam dostat i z uliční úrovně ze dvou stran.
Hlavní univerzitní knihovna v Kaisa-talo (dům Kaisa) je několikapatrový komplex s mnoha místy k sezení a učení (stoly, křesílka apod.), ale dlužno dodat, že místa u stolů bývají pořád plná, ale stejně tam budete trávit většinu učebního času, nebo pak ještě v Tiedekulma (Think Corner), což je takový workspace naproti Porthanii. Mezi Porthanií a Kaisa-talo se dá projít skrz další univerzitní domy - přes Café Portaali a chodbou okolo Kielikeskus (jazykové centrum, často tam také probíhá výuka) a Alexandrie (workspace pro studenty). Může se vám taky stát, že si zapíšete finštinu v kampusu Viikki (která byla super), tam se dá dostat z centra autobusem od nádraží, ale je to už docela z ruky. Pokud si uděláte výlet do Laponska, může se vám stát, že se setkáte s nejsevernějším kampusem Helsinské univerzity, který je v Kilpisjärvi - 1200 km severně od Helsinek (ten je ale primárně pro přírodovědce, co tam dělají diplomky nebo výzkum).
Co tě první napadne, když pomyslíš na svou "adoptivní" univerzitu. Čím byla výjimečná? Jak vypadaly prostory ve kterých jsi studoval(a) a univerzitní vybavení?
Akademický rok je rozdělen do 4 částí - 2 na každý semestr, které trvají zhruba 1,5-2 měsíce. Výuka je díky této logice více "bloková", než co známe tradičně z UK. To znamená, že běžně mohou být 3-4 semináře/přednášky týdně, ale za to předmět trvá pouze 3 týdny a hned ten další týden bývá ukončený zkouškou. Atmosféra je dost neformální, což vychází i z finského jazyka, všichni si v něm "tykají", "vykání" je rezervováno snad jen pro prezidenta. Jeden vážený docent a významný finský advokát si s námi povídal, že rád běžkuje a pak o sobě jen řekl, že se jmenuje Lauri.
Ústní zkoušky vůbec neprobíhají, právnická fakulta obvykle koná společné písemné zkoušky na počítačích v Moodle, které jsou nejčastěji case-study (tj. klauzury), nebo je částečně zakomponovaná i teorie, nebo se jedná o otevřené esejové otázky (v zásadě "napiš všechno, co víš"). Na předměty se chodí společně s Finy, neboť i oni mají povinně některé předměty v angličtině, avšak jsou jisté předměty, ze kterých jsem měl dojem, že jsou primárně určené erasmákům. Není ani výjimkou, že předmět je zakončený aktivitou - to je třeba psaní esejí každý týden, nebo i dvou týdně na nějaké téma, které se pak rozebírá na semináři.
Výuka je více koncipována tak, aby studenti nad věcmi přemýšleli, než aby jen přebírali rozumy z prezentace (byť takové předměty tam pořád zůstaly), takže i během seminářů se běžně dělají miniklauzury a pak se o nich krátce diskutuje.
Univerzita poskytuje poměrně značné zázemí studentům, nikdy není problém se na zaměstnance univerzity obrátit s nějakým problémem, hodně velkou pozornost věnují duševnímu zdraví. Když se stala na FF UK ta strašlivá tragédie, první mail jsem dostal od Helsinské univerzity, že mě mají evidovaného jako studenta z ČR, jestli jsem v pořádku, a zdali nepotřebuji psychologickou pomoc a v případě, že ano, tak je mám kontaktovat na e-mailu nebo telefonicky, a i odkaz na případnou další pomoc.
Jak vypadá studentský život na univerzitě?
Finsko je bohaté na tradice, a to nejen ty studentské. Každá fakulta má jeden studentský spolek, který se odlišuje nejen znakem a jménem, ale i barvou studentských overallů, tzv. haalari(t), které má každý finský vysokoškolák, a které jsou jsou jeho osobní chloubou, neboť si na ně přišívá i různé odznaky, které znamenají třeba kolik parties prošel, jak moc se jednou opil, kde všude byl a tak dále - jeden finský student mi řekl, když je člověk opilý ve škarpě, ale má na sobě overall, tak má imunitu od společenského opovržení. Haalari se dá koupit i pro zahraničního studenta, ale připravte si 60 EUR a také si ho kupte jen tehdy, pokud tam zůstáváte celý rok - objednávají se obvykle v listopadu a chodí až v únoru. Kolem tohoto spolku se obvykle soustřeďuje veškerý studentský život - parties, akce v parku, nějaké výlety, společná posilka, společná návštěva muzea apod.
Na právnické fakultě funguje spolek Pykälä ry (v překladu spolek Paragraf), kterému jste vlastně hned přiděleni na začátku pobytu, neboť tvoří skupinky 3-4 tutorů, které vás pak provázejí první týden po univerzitě, všude s vámi chodí, ukazují vám místa kam oni chodí na pivo, vodí vás na studentské parties, pomáhají vám řešit lítačku, registrace na předměty a celkově rychleji zapadnout do života na Helsinské univerzitě. Určitě jděte na jejich International Sit-sit, což je jedna z nejvíc tradičních studentských věcí, a rozhodně choďte na jejich akce obecně, zažijete autentický finský studentský život, mají i samostatný instagram profil pro zahraniční studenty kde akce postovali, a aktivně s námi i komunikovali. Rozhodně neplatí, že Finové jsou studení čumáci, jsou velice přátelští a nápomocní, a o to víc, když v sobě už mají půlku kossu (Koskenkorva - typický finský šnaps) nebo pět lonkero (vyzkoušejte ananasové, hit roku 2023).
Mimo jiné tam taky funguje Erasmus Student Network, který pořádá taky parties, různé a taky výlet do Laponska. Já jsem se jejich akcí moc neúčastnil, ale pořád se tam z jejich strany něco děje, takže se to vyplatí sledovat. Ten výlet do Laponska během mého pobytu byl v zimě hrozně předražený, pak se něco stalo, a v březnu stál o polovinu méně, takže jsem s nimi jel a bylo to celkem dobře organizované.
Tohle všechno se však netýká období zhruba od ledna do března, kdy ve Finsku tzv. chcípne pes a vůbec nic se neděje, tento čas bych hlavně využil k zimnímu cestování. Nejvíc studentského života se opravdu děje v období září-prosinec, a pak až v dubnu a květnu.
Studoval(a) jsi v angličtině, nebo v jazyce hostitelské země? Jaké požadavky jsou v oblasti jazyka kladeny univerzitou?
Ve Finsku umí anglicky na skvělé úrovni prakticky každý, není nutné znát finštinu (jen mají celkem vtipný rallienglanti přízvuk, ale mně se líbíl), ale rozhodně pomůže v orientaci po městě nebo obchodě. Pokud umíte francouzsky, někteří studenti si rádi popovídají ve francouzštině, neboť to je prakticky jediný další jazyk, který obvykle znají a který se učí na školách. Na švédštinu (znám lidi, kteří se učí švédštinu) zapomeňte, Finové se NERADI učí švédsky, je to pro ně otrava a hned po střední na ni komplet zapomenou. Finové ale MILUJÍ když cizinec něco řekne finsky, a čím specifičtější věc, tím lepší (top trik: tšekkitukka (české vlasy) - mullet).
Jinak na univerzitě platí to samé - angličtina je standard, e-maily chodí ve třech jazycích, univerzita je velmi kosmopolitní. Právnická angličtina je dostačující.
o městě
Jak na tebe město působilo? Jak byste jej charakterizoval/a? Co je zde zajímavého k vidění?
Helsinki jsou určitě klidnější a zelenější než Praha - všude stromy, parky, a taky čerstvý vzduch od zálivu. Noční život funguje každý večer a to i ten studentský, hlavně tedy v barech/hospodách, ale postupně začíná odumírat počínaje 1.00, což je dáno i tím, že veřejná doprava v noci končí mezi 1-2 ranní a začíná až v 5.30-6.00. Vzhledem k tomu, že to není velká turistická destinace, primárně se budete setkávat s Finy a jinými mezinárodními studenty, než s nějakými turisty.
Určitě si přijdou na své lidi, co žijí aktivním životem, město má snad v každém lesoparku nějakou venkovní posilovnu nebo jiné vyžití, všude jsou cyklostezky, a v zimě se dá prakticky všude jezdit na běžkách, v okolí Helsinek jsou dva národní parky i na víc náročnější hiking. Samozřejmostí je sauna na každém rohu.
Jinak každá čtvrť má obvykle všechny služby, které člověk potřebuje, nebo v blízkém okolí, dá se tedy v rámci čtvrtě dojít pěšky, ale jinak Helsinki jsou velmi roztahané co do vzdáleností.
o financích
Jak lze podle Tvojí zkušenosti vyjít se stipendiem? Kolik procent výdajů Vám pokrylo? Jaký je Váš názor na ceny v zemi obecně?
Se stipendiem jde vyjít celkem OK, ale také záleží na způsobu života. Pokud člověk bude šetřit a nebude si moc dopřávat, dá se vyjít tak z 85-90 % za stipendium, pokud si bude hodně člověk dopřávat (kavárny, časté návštěvy barů a restaurací), tak max. 50 %.
Pro mě osobně to vyšlo tak, že stipendium zaplatilo 67 % všech mých výdajů, což zahrnovalo i výlet do Laponska (cca 550 EUR se vším všudy), vícero cestování po Finsku (Turku, Tampere, Savonlinna, Porvoo apod.) a jednou do Tallinnu (což bylo i ekonomicky docela výhodné, viz dále), avšak jsem tolik nechodil do barů a kaváren (rozhodně méně, než v ČR), a snad jen jednou jsem byl v restauraci (nepočítám Mekáč, ale taky to bylo tak párkrát za celý pobyt).
Je nutné počítat s tím, že minimálně 430 EUR/měs. padne na nájem ve spolubydlení, pak lítačka A+B zóny stojí 40-43 EUR/měs., menza tak 65 EUR/měs. a pak taky něco musí člověk jíst i mimo menzu.
Poraď prosím spolužákům, jak ušetřit - Kde nakupovat? Jaké služby lze v rámci úspory financí využívat?
Značnou výhodou je menza, která je všude za 2,95 EUR, a která je v mnoha případech levnější jak vaření, plus se tam dá pořádně najíst, neboť porce je omezena pouze velikostí talíře, a navíc některé mají otevřeno i v sobotu, v Turku i v neděli. Navíc se dá do menz chodit i v jiných městech, takže když se cestuje po Finsku, lze navštívit menzy i tam.
Co se týče potravin, obecně jsou trochu dražší, maso je ve Finsku velmi drahé, obvykle i 3-4x tolik jak v ČR. Doporučuji nakupovat primárně v Lidlu, je tam taky celkem ok pečivo, které je jinak dost hrozné, doporučuju siemenleipä za 1,99, což byl můj základní zdroj živin (xd). Znalci Lidl Plus mohou využít tuto aplikaci i ve Finsku.
Z dalších obchodů se ještě dá docela cenově zvládnout S-Market (také pod značkou Prisma, Alepa a Sale mimo Helsinki), K-Marketu se absolutně vyhýbejte, protože ten je vždy cenově úplně mimo veškerá měřítka.
Pokud máte realistickou možnost, leťte Ryanairem z Vídně, letenky z Prahy jsou dost drahé. 2 kufry + batoh na palubu mě vyšel z Vídně na 100-120 EUR (záleží kdy letenku koupíte), to u Finnair Praha-Helsinki bývá dvakrát tolik. Pokud to nejde, jde ještě letět AirBalticem, ale je to nepohodlné, neboť budete muset přestupovat v Rize.
Vemte zahraniční kamarády a jeďte nejpozději druhý týden do Tallinnu (24 EUR tam a zpátky trajekt Eckerö Line) a udělejte poctivý finský výlet - je to krásné město a zároveň pivo tam stojí v hypermarketu Rimi třetinu/čtvrtinu toho co ve Finsku, takže si nakoupíte do zásoby na house parties, plus i nějaké trvanlivé potraviny.
.png)
o ubytování
Jaké ubytování sis zvolil(a)? Doporučil(a) bys jej ostatním? A pokud ne, jaká varianta ubytování je podle Tvých zkušeností nejlepší (kolej, ubytování v soukromém bytě, soukromá kolej, sdílený pokoj a podobně...)?
Finsko nemá vůbec koncept kolejí, ale za to má celou řadu provozovatelů studentských bytů, které cenově jsou ve srovnání s jinými západními zeměmi cenově celkem OK. Tím asi největším v Helsinkách je HOAS, doporučuji se tam zaregistrovat hned první den jak se vyplňuje Erasmus přihláška na univerzitě, samotný univerzitní systém k tomu i vyzve, ptá se i na to jaký byt chcete (studio, pokoj,...), ale počítejte s tím, že pokud nechcete skončit na dlažbě, tak se musí brát to, co nabídnou.
V zásadě nabízí HOAS erasmákům tři lokality - Pasila, Kivikko (Kontula) a občas i Kannelmäki. Pasila je asi nejlepší, neboť je od univerzity 10 minut, na blízku je obří obchoďák, a teď byl i čerstvě rekonstruován plášť budovy. Kontula je STRAŠNĚ daleko od centra, i když tam jezdí metro, ale za to je tam úplný klid (btw Kontula má ve Finsku hrozivou pověst, ale fakticky tam bylo víc bezpečno jak na Palmovce), cenově to ale nejde poznat, jen myslím, že máte méně spolubydlících na bytě (v Pasile bývá 4-5 lidí na byt, Kontula 3-4 na byt, ale zase ty pro 4 mají dvě koupelny a velký bytelný party stůl). Pokoje jsou vždy neprůchozí. Pozor, chtějte vybavený byt, za nevybavený se platí menší nájem, ale za to nemáte nábytek a ani postel (ten stejně dávají zahraničním studentům jen výjimečně).
Dost erasmáků bydlelo i v pronájmech mimo HOAS, Finsko tolik netrpí nějakou bytovou krizí, takže se dá sehnat celkem v klidu, ale cenově to bude výš než HOAS (ten je cca 430-490 EUR za spolubydlení, malé HOAS studio tuším přes 600 určitě).
o zážitcích
Využil(a) jsi Erasmu k cestování po tvé zemi/Evropě? Jaké jsou tvoje nejlepší cestovatelské zážitky? Co naopak nedoporučuješ?
Většinou jsem cestoval po Finsku, až na dvě výjimky, což bylo jednou Estonsko - Tallinn a Lotyšsko - Riga. Estonsko je lehce dostupné trajektem, 2,5 hodiny cesta jedním směrem, a společně s nákupem důležitých i nedůležitých potřeb se jedná o velmi tradiční finský zážitek (obzvlášť v sobotu). V Rize jsem byl, když jsem měl mezipřistání v prosinci, to město není moc pěkné a na jeho projití a pokoukání se stačí 4 hodiny i s návštěvou kavárny. Co se týče Finska, cenu navštívit má pouze Porvoo (busem), Turku, Tampere, Hämeenlinna, Savonlinna (vše vlakem) a pak až do zhruba poloviny března cokoliv v Laponsku (okolí Sirkka/Levi, Rovaniemi - Santova vesnička je past na turisty a opravdu tam není příliš mnoho k vidění - a Inari), a pak samozřejmě nekonečná řada jezer ve středním a východním Finsku, které jsou však nejhezčí pozdě na jaře a v létě. V okolí Helsinek jsou dva národní parky - Nuuksio (vlak na Espoon keskus a pak bus) a Sipoo (bus), oba ale leží v zóně C, takže je nutné dokoupit jízdenku k lítačce.
Jazyk a kultura: jakých kulturních odlišností jste si všiml/a? Jak jste se vypořádával/a s národním jazykem? Byl to i jazyk vašeho studia? Máte pocit, že jste se v jazyce díky pobytu posunul/a?
Ve Finsku umí anglicky na skvělé úrovni prakticky každý, není nutné znát finštinu (jen mají celkem vtipný rallienglanti přízvuk, ale mně se líbíl), ale rozhodně pomůže v orientaci po městě nebo obchodě. Pokud umíte francouzsky, někteří studenti si rádi popovídají ve francouzštině, neboť to je prakticky jediný další jazyk, který obvykle znají a který se učí na školách. Na švédštinu (znám lidi, kteří se učí švédštinu) zapomeňte, Finové se NERADI učí švédsky, je to pro ně otrava a hned po střední na ni komplet zapomenou. Finové ale MILUJÍ když cizinec něco řekne finsky, a čím specifičtější věc, tím lepší (top trik: tšekkitukka (české vlasy) - mullet).
Jinak na univerzitě platí to samé - angličtina je standard, e-maily chodí ve třech jazycích, univerzita je velmi kosmopolitní. Právnická angličtina je dostačující.
závěrečné hodnocení
Proč právě sem? V čem je lokalita výjimečná? Proč bys své kamarády do své země/ města poslal/a ty?
Milujete Švédsko? Máte rádi zimu, ideálně půl roku? Chcete zkusit trochu odlišný, ke studentům více přívětivý, a zároveň celkem povědomý studijní přístup? Milujete čistou přírodu? Líbí se vám severský styl života, ale zároveň chcete jít občas i na party a nebrat se vážně? Chcete zažít nejšťastnější zemi na planetě, kde je reakce lidí na tuto informaci poker face?
Tak kašlete na Švédsko, Finsko je ta správná odpověď.
live-saving tips
Kdybych jel(a) znovu, určitě bych si nezapomněl(a) zabalit..
Spíš nezabalit - zbytečně moc "letního" oblečení. Na konci srpna je ve Finsku už podzim, nemá cenu brát příliš mnoho lehkých bund a šortek, které obléknu za rok max. 4x.
Před odjezdem bych býval(a) rád(a) věděl(a), že...
od ledna do března se toho ve Finsku z pohledu studentského života moc neděje a pokud člověk někam nevyrazí nebo nemá hodně předmětů, je to utopený čas v ničem. Nelituji toho, že jsem tam byl celý AR, ale zpětně bych možná zvážil, jestli jsem neměl na půl roku odjet ještě někam jim, obzvlášť když většina mých evropských přátel byla jen na půl roku.
Nejvíc mě překvapilo, že...
finská kuchyně není opravdu moc dobrá. Člověk se jí velmi rychle přejí, většina pečiva není dobrá (kromě korvapuusti, velmi doporučuji) a výběr v obchodech je horší jak v ČR. Velmi brzo mi začala chybět i obyčejná Šumava, nebo klasický vývar, což mě donutilo mnohem víc vařit, než kdy dříve.
Nejtěžší pro mě bylo....
spořit. Není to úplně nejlevnější země a pokud člověk nechce žít jen na vyloženě základních lidských potřebách a jíst jenom základní potraviny, musí počítat s tím, že to do peněz půjde. Není to ale tak špatné, jako v jiných severských nebo západních zemích.
galerie
.png){kind=small}
Pomohla ti tato zpráva? Dej jí lajk a posuň ji v seznamu výše!
0
ohodnoť zprávu!
ohodnoť zprávu!
omrkni i zprávy dalších autorů o
University of Helsinki
Další zprávy z regionu Finsko
bottom of page