​

Celá oblast Cardiffu, ve které jsem se pohybovala, působila jako univerzitní - jednotlivé budovy univerzity se rozprostíraly po celém městě - vše v pěší vzdálenosti. Ulice i samotné univerzitní budovy byly neustále plné studentů. Samotná univerzita sice byla administrativně trošku zahlcující, ale vše bylo doprovázeno velmi individuální, milým přístupem.

​

​

Když si vzpomenu na svou „adoptivní“ univerzitu v Kaunasu, vybaví se mi především příjemná atmosféra a pohostinnost místních organizátorů.

Program probíhal ve starších prostorách menší lékařské fakulty. Ačkoliv šlo o jednodušší zázemí, k přednáškám a workshopům nám to zcela stačilo. Některé aktivity jsme navíc absolvovali venku, což přineslo příjemné oživení programu.

Velkou výhodou bylo, že nám organizátoři každý den zařídili oběd – buď ve společných prostorách univerzity, nebo v restauraci přímo v centru města. Díky tomu jsme měli možnost lépe poznat i místní kulturu a více času trávit spolu jako skupina.

Univerzita byla hezky vybavená, bohužel jsme navštívili jen jednu fakultu. Výjimečná byla určitě lidmi, kteří byli všichni velmi vstřícní.

Stáž v Placement in Portugal byla skvělá především díky tomu, že se zde nacházelo mnoho dalších stážistů z různých zemí. Díky tomu bylo opravdu snadné navázat nová přátelství, a i běžné pracovní dny tak byly mnohem příjemnější, protože jsme je trávili společně. Často jsem se do práce těšila právě proto, že jsem se tam mohla potkat s kamarády. Některé z mých nejhezčích vzpomínek se vážou právě na chvíle strávené v kanceláři.

Kromě mé společnosti sídlilo ve stejných prostorách i několik dalších firem, které, podobně jako ta moje, zaměstnávaly velké množství stážistů. To jen potvrzuje, jak snadné bylo se seznámit. Díky mezinárodnímu kolektivu navíc veškerá komunikace probíhala v angličtině, což zajišťovalo, že se nikdo necítil vyloučený.

Stážisté zanechávali svůj otisk i na samotné kanceláři, na zdech visely fotografie minulých i současných účastníků, personalizované memy nebo například mapa světa, na které si každý mohl vybarvit svou zemi. Měli jsme také k dispozici moderní vybavení a co bylo často důležitější – kávovar.

Když si vzpomenu na svou "adoptivní" univerzitu, Julius-Maximilians-Universität Würzburg, vybaví se mi především velmi přátelská a vstřícná atmosféra. Během svého měsíčního pobytu jsem pracovala na kapitole své dizertační práce a zároveň jsem měla možnost pozorovat práci v laboratoři zaměřené na pěstování buněčných kultur. Byla to pro mě cenná zkušenost.

Univerzitní prostory byly moderní, dobře vybavené a působily velmi příjemně. Univerzita na mě zanechala dojem otevřeného a inspirativního prostředí, kde se člověk cítí skutečně vítaný.

Univerzita byla moc dobrá. Celý univerzitní komplex se nacházel na jednom místě a u něj bylo vše, co student potřebuje. Vybavení i prostory školy byly moderní (s výjimkou některých budov, ale obecně velmi dobré). Spokojená jsem byla zejména s univerzitní menzou a kolejemi.

Univerzita je úžasná. Kampus je na okraji města a univerzita je obklopena jezery, pěšími stezkami, stromy. Člověk se tu tam může procházet, lenošit u jezera, opalovat se, odpočívat, dělat pikniky atd. Celé to ještě zlepšuje výhled z oken univerzity ze kterých je vidět kopce.
Vnitřek univerzity se mi také velmi líbil - je velmi prostorný, je tu opravdu spoustu míst k samostatnému učení, stejně tak i i ke společenskému životu. V hlavním prostoru se často pořádaly různé akce (workshopy, taneční předtančení, second handy..), proto hlavní prostor byl vždy rušnější a plný lidí. V kampusu je lékárna, restaurace, obchod s potravinami, několik kaváren a další. Dále je zde knihovna, která je velmi prostorná a člověk vždy našel místo k učení.
Součástí univerzity je i prostor studentské unie, kde se pořádaly různé kvízy, taneční lekce, karaoke a nebo si tu člověk s kamarády mohl zahrát kulečník.

Štokholmská univerzita mala nádherný kampus, ktorý skutočne žil študentským životom. Najkrajšou budovou bola jednoznačne obrovská knižnica.

​