Na univerzitě se bakalářské kurzy vyučují ve třech jazycích – italsky, německy a anglicky, zatímco magisterské převážně anglicky. Vypadá to, že místní studenti mají pevně stanovený studijní plán bez možnosti volitelných předmětů, čemuž odpovídá i rozvrh. Pokud si tedy chcete zapsat předměty z různých specializací, je potřeba počítat s tím, že se vám budou často krýt. Navíc se některé předměty každý týden vyučovaly v jiném čase.

Ve specializaci, jejíž kurzy jsem navštěvovala, byli poměrně namíchaní místní italští studenti, zahraniční studenti studující na univerzitě celé magisterské studium a také Erasmus studenti. V přístupu vyučujících jsem vůči těmto skupinám nezaznamenala žádné odlišnosti.

Zimní semestr začíná na přelomu září a října, ale některé kurzy začínaly třeba až v listopadu. Zkouškové období pak bylo od půlky ledna do půlky února. U magisterských předmětů, alespoň na ekonomické fakultě, byly typické tří- až čtyřhodinové přednášky. Často mi však přišlo, že obsah látky by se na mé domácí univerzitě bez problémů stihl za hodinu a půl, protože tempo výuky mi obecně připadalo poměrně pomalé.

Na zkoušku je vypsán pouze jeden termín a je důležité si jej včas zapsat ve školním systému. Pokud to neuděláte, fakulta vám podle předpisů zkoušku neuzná, ani kdybyste se jí skutečně zúčastnili. Hodnocení probíhá na škále od 0 do 30 bodů a napříč všemi kurzy, které jsem navštěvovala, obtížnost zkoušek nebyla velká – mnoho studentů získalo plných 30 bodů nebo přišlo jen o několik málo bodů.

Samotná výuka mě spíše zklamala, i když to může být dáno výběrem kurzů, které jsem navštěvovala. Kromě jednoho jsem měla všechny předměty z magisterského programu ekonomické fakulty Entrepreneurship and Innovation. Přestože sylaby vypadaly zajímavě, realita byla zklamáním. Platilo to zejména pro předmět Growth Mindset, který se skládal ze dvou modulů. V modulu programování v Pythonu byly velmi slabé pedagogické dovednosti vyučujícího, tempo bylo extrémně pomalé a kurz mi nepřinesl téměř žádnou novou hodnotu. Modul Design Thinking zase trpěl špatnou organizací a byl postaven na spolupráci s úklidovou firmou, která má velmi špatnou pověst, pokud jde o zacházení se zaměstnanci, takže práce na projektu, který provázel celý kurz a výsledkem měla být inovace pro danou firmu, se mi dost příčila.

Naopak, na technické fakultě jsem měla předmět AI Application in Industry, který byl moc fajn. Poskytl základní přehled o umělé inteligenci, jejích typech a využití, o metodách strojového učení (teoreticky i prakticky v Pythonu), o optimalizačním algoritmu Hill Climbing i o konvolučních neuronových sítích.