Fakulta mé univerzity se nacházela poblíž stadionu Camp Nou v severozápadním cípu Barcelony. Dostupná metrem i tramvají ale ostatně jako vše v Barceloně, nejlépe dostupná na kole. A já jezdil defacto jen na kole.
Uprostřed budovy je hezký prostorný dvorek/zahrada, kde lze trávit volný čas. Jsou tam i stolečky. Učebny jsou standardní, v patře se nachází knihovna, kde si člověk může pro sebe či skupinku rezervovat místnůstku (i s tabulí) pro studium.

UPC má většinu budov (včetně fakulty matematiky) v kampusu, který je na SZ Barcelony, asi hodinu pěšky z centra. Díky tomu jsem měla víc pocit studentského života než v Praze, kde je UK rozprostřená po celém městě. Do menzy to bylo kousek, všude se pohybovali studenti, nebylo problém potkat se s někým z jiné fakulty. Předměty z jiných fakult mi ale univerzita navštěvovat nepovolila.
I zázemí FME mi přišlo mnohem přátelštější ke studentům, než co jsem viděla na MFF: bufet v podzemí, úžasný dvůr, kde se dalo obědvat/pít kafe/jen tak vysedávat mezi hodinami, společenská místnost plná deskovek, s kytarami a pingpongovým stolem. V patře je knihovna, ale v té jsem se byla jen podívat. V kampusu je pak velká knihovna, kde se prý mimo jiné dají hrát počítačové hry pro odreagování od studia (vím jen z doslechu).
Na druhou stranu, učebny byly velmi obyčejné, záchody až ošklivé, často se ucpávaly a občas netekla voda, v zimě bylo ve škole docela chladno (jako skoro všude uvnitř, ve Španělsku obecně tolik neřeší těsnění oken a nemívají v budovách topení).

Nijak znacne se nelisila od UK, snad jen architektonicky byla o neco modernejsi, ale stare budovy na Albertove maji preci jen vetsi kouzlo. Fanousci fotbalu oceni vyhled na Camp Nou, ti s temnejsi mysli zase na mistni hrbitov. Behem sveho pobytu jsem nic opravdu vyjmecneho nezaznamenal, snad jen koncentrace divokych kocek a lehkych dam byla v okoli moji fakulty opravdu nevidana.