Univerzita v Tübingen má mnoho různých budov a každá je dost jiná. Nejvíc jsem se pohybovala ve Schleichstraße na psychologii, to je stará budova, ale hodně renovovaná, pěkná a pohodlná. Nemyslím, že by šlo něco říct obecně o univerzitě, mám zkušenost jen s velmi malou její částí.

Každopádně město Tübingen je moc hezké, spíš menší univerzitní město s obrovským podílem studentů na počtu obyvatel. Byla jsem tu s rodinou včetně mých dvou dětí, takže můj pohled není asi přenositelný na většinu studentů. V čem je třeba Uni Tü skvělá, že je tu rozhodně větší a explicitnější podpora studia s dětmi. Nemají tu tedy nic tak flexibilního jako náš fakultní dětský koutek, ale získat místo ve studentské školce se mi podařilo ( i když jsme ho nakonec nevyužili).

Výjimečný podle mě každopádně byl hlavně tým, se kterým jsem spolupracovala. Na začátku pobytu jsem oslovila profesorku vedoucí místní vývojovou psychologii a velmi spontánně a skoro náhodně se z toho vyvinula spolupráce na projektu, který jsem až na základě tohoto kontaktu vymyslela, vedla a dostalo se mi v tomto ohledu nesmírné podpory, obsahově, věcně, i finančně. Mohla jsem používat laboratoř, síť kontaktů na účastníky, pomoc mladších studentů, bylo mi k dispozici financování odměn účastníkům, naučila jsem se spoustu nových věcí.

Výuka byla online, takže toto nemohu posoudit. Absolvovala jsem ale i povinné praxe a v nemocnici se mi moc líbilo, byla velmi moderní.