University of Derby - zázemí školy

Univerzity ve Velké Británii jsou na dost vysoké úrovni a tato se vůbec nedá srovnávat s tou naší (teda neber si to FTVS osobně, neměnila bych tě). University of Derby je hodně moderní škola a za celou dobu studia mě tam každý den překvapovali ty vymoženosti a možnosti ke studiu. Jsem nesmírně ráda, že jsem si studium na takové univerzitě mohla vyzkoušet a pak se s klidným srdcem vrátit do historických budov UK.

Po příjezdu nás erasmáky, ale celkově i nové studenty čekal Welcome week. Ten zahrnoval všechny možné přednášky. Navštívila jsem nějaké ty obecnější, které se týkali spíše studia na celé tři roky bakaláře (zdravotní pojištění, zdravotní péče a další). Nicméně byly přednášky i pro nás erasmáky se základníma informacemi a absolvovala jsem i přednášku, který se týkal přímo mého studijního programu. Škola nabízí velké množství oborů – od zdravotní sestry, mechaniky po právníky, protože to nemají rozdělené na fakulty jako my. Tudíž přibližný počet dvaceti erasmáků se rozuteče do různých koutů školy a ve třídě jsem tedy byla jediná z erasmu. Welcome week dále obsahoval nacpanou školu různými stánky. Ty lákali lidi do svých spolků/klubů od různých sportů, podle víry, zájmů, LGBT po všechno, co si jen člověk vymyslí. Tyto stánky u sebe rozdávali různé věci jako propisky, letáčky, plátěnky, jídlo, pití a další věci. Takže z toho byl týden, kdy jste se zadarmo najedli a do teď píšu propiskami s logem této univerzity, což je vlastně fakt skvělá vzpomínka.

Zároveň první týden byl čas si zařídit UNI card a zapsat závažně předměty, které chcete studovat. Na to všechno je pro zahraniční studenty international student center, kam kdykoliv svého studia můžete jít a pomohou vám. S mým koordinátorem, s kterým jsem komunikovala i před odjezdem, jsem vše probrala a vybrala tři předměty, které mě budou následující tři měsíce provázet. Ano jen tři předměty, trochu nezvyk od našeho systému vzdělávání, ale o tom v jiné kapitole. Dostala jsem tedy UNI card, kterou potřebujete každý den. Jezdíte na ní zdarma v UNI busech (skvělá věc), které pendlují opravdu často mezi univerzitou a městem. Univerzita je totiž na kraji města, ale město není nijak velké, proto jsem několikrát i tuto vzdálenost šla pěšky. Dále kartu používáte při vstupu do školy, kde procházíte turnikety, které vypadají jak v Londýnském metru. A v neposlední řadě používáte kartu v rámci elektronické třídnice, kdy si při vstupu do třídy „pípnete“. Prý se docházka řeší, co mi tak říkali britští spolužáci, ale nikdy jsem vlastně nezjistila, jaké to kritérium na úspěšnou docházku je. Každopádně určitě doporučuji docházet.

ZÁZEMÍ ŠKOLY

Zázemí školy je něco, co jsem si tam hodně užívala. Všechny učebny, místnosti a všechno je velice moderní a nový. Všude ve škole jsou koberce, nové lavice, židle, interaktivní tabule, zásuvky u stolu a další vymoženosti. Jako prostor, který bych ráda jako první vyzdvihla je vstupní hala, kterou můžete vidět na fotce. Říkala jsem mu malý obchoďák, protože tam najdete Starbuck, Subway, obchod s potravinami a marchem školy, obchod s knihami a různými serepetičkami do kterého jako student, i Erasmák, dostanete elektronický poukaz na 100 liber. Takže mám doma spoustu anglických knih, sešitů a dalších blbostí. Dále je tam cestovka (vážně), bankomat, domáčtější kavárna (tam jsem chodila furt), něco na způsob menzy (i když menza je hodně vzdálený pojem od tohoto místa, viz foto), místo pro učení a vstup do knihovny. Univerzitu tvoří 4 bloky označený písmeny a jednu hodinu jsem mívala i v 9. patře, což mi přÍjde fakt hustý a samozřejmě se využívají výtahy, i když neberte posilku zdarma.

Knihovna bylo místo, kam jsem ke konci studia chodila opravdu často. Jako závěr mých studovaných předmětů byla mimo jiné vždycky esej. A jelikož jsem královna prokrastinace, doma mi psát moc nešlo. Možnosti knihovny mi velmi vyhovovali, a proto jsem tam dokázala psát. Ke konci semestru, tedy v čase kdy studenti dokončovaly své práce, byla knihovna otevřená 24/7. Knihovna má 4 patra a každý patro je označeno jinou barvou. Barva se váže k tomu, jak moc je tam povoleno se bavit, tedy rušit. Nejnižší patro sloužilo spíše ke skupinovým pracím a nejvyšší patro byla striktní tichá zóna, kde se studenti mohli soustředit. Knihovna je tedy hodně vybavená a obsahuje opravdu hodně knih. Má k dispozici různé místa k sezení, vždy se ale snaží o soukromí daného člověka. Například stoly s vysokým ohraničením, ze stran ohraničené křesla a dokonce takové baňky, viz foto, ve kterých jste jen vy, váš počítač a knihy. Knihy si můžete půjčit i domů na svojí UNI Card. Půjčit si ale můžete i notebook, pokud nemáte svůj a chcete ho na hodinu (viz foto). K dispozici je ale i spoustu stolních počítačů, pokud chcete jen psát práci do školy a nechcete si tahat svůj. Což jsem také hodně využívala.

Jako další bych zmínila sportoviště. Samotná škola poskytuje obrovskou halu, posilovnu, lezeckou stěnu a rugby hřiště. Jelikož dělám atletiku, zajímala mě tato možnost, nicméně jsem zjistila, že atletický stadion byl opravdu daleko od školy, tudíž jsem docházela jen do posilovny. Posilovna je velmi dobře a moderně vybavena. Možnost se přidat ke sportovním klubům, které působí ve škole, na tři měsíce tam je. Měla jsem kamarádku, co chodila na basketbal a bylo to pro ni velice přínosný, především kvůli kolektivu.

Hned pod školou je Sport Center, které obsahuje učebnu, lezeckou stěnu, posilovnu a halu. Za ním můžete vidět rugby hřiště.

Děkuji ti za přečtení a budu se těšit u dalšího článku! Kdybys měl/a jakýkoliv dotaz, neváhej napsat :)