.png){kind=small}
Než jsem se rozhodl přihlásit se na Erasmus do Finska, měl jsem obavy, jak se mi podaří vyjít s penězi, nutno říct, že moje obavy se ukázaly jako zbytečné. Ve Finsku totiž funguje systém studentských restaurací, o němž se rozepíši na následujících řádcích.
Kdo by si pod takovou studentskou restaurací představil klasickou menzu, jak ji známe z naší univerzity, ten je na omylu. Zdejší systém je navázán na místní studentskou kartu, která je vázána na členství ve studentských „odborech“. Nutno dodat, že ISIC není ve Finsku uznáván jako průkaz studenta. Abyste měli nárok na studentské výhody, je nutné být členem oněch „odborů“. Poplatek za členství, s nímž je spojená studentská karta, je zhruba 55 € za semestr.
Nicméně pojďme k tomu nejpodstatnějšímu, a tím je pochopitelně jídlo. Za porci zde zaplatíte ve většině případů 2,6 € (výjimkou bývají některé pochoutky jako např. vepřová žebra :) , přičemž součástí porce je zpravidla omezené množství hlavního jídla, k tomu neomezeně přílohy, opět neomezený salátový bar a chléb s máslem. Nutno dodat, že v kampusu Univerzity v Turku je možné najít okolo 10 takových restaurací, přičemž každá z nich má v nabídce minimálně 4 různá jídla, takže výběr je skutečně velký. Co se týče kvality a chuti jídla, tak ta je neporovnatelně lepší, než je tomu v českých menzách.
Finská kuchyně a typicky finské produkty
Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi se kdysi ne zrovna vybíravě vyjadřoval na adresu finské kuchyně, na což zareagoval finský řetězec pizzerií KotiPizza a vytvořil pizzu pojmenovanou Berlusconi, která později zvítězila v soutěži o nejlepší pizzu světa. Ohledně hodnocení finské kuchyně, je nejdříve potřeba zodpovědět si otázku, co je to vůbec finská kuchyně? Na zdánlivě jednoduchou otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Vzhledem k historii Finska je zřejmé, že na formování její současné podoby měly podíl vlivy především ze Švédska a Ruska. Co se týče jídel jako takových, tak bych řekl, že oproti české kuchyni není tolik v oblibě smažení, ve větší míře je používána zelenina a vzhledem k poloze u moře nemohou chybět ani ryby. Celkově mám pocit, že je zde větší zastoupení zdravých pokrmů. Další rozdíl, který jsem zpozoroval během prvních nákupů, byla rozdílnost pečiva, kdy ve finských obchodech nalezneme minimální množství toho bílého.
Co se týče některých typických produktů, které bych mohl doporučit, zmíním na prvním místě korvapuustit (angl. cinnamon bun), což jsou velmi chutné sladké rolky se skořicí. Ty se dají koupit v podstatě každém supermarketu i kavárně, popř. není ani obtížné si je upéct doma a jsou skvělé ke kávě. Nicméně skutečně nejtypičtějším produktem, kterým jsou Finové schopni ochutit téměř cokoliv, je Salmiakki. Jedná se o slanou lékořici, kterou si můžete koupit samotnou (a osobně bych doporučil ji alespoň jednou za pobyt vyzkoušet), nebo je možné ji sehnat jako příchuť u čokolády, zmrzliny, žvýkaček, pizzy, a dokonce i kondomů.
Z nápojů je tím nejtypičtějším Lonkero, neboli Long Drink. Ten vznikl v roce 1952 u příležitosti helsinské Olympiády. V základním provedení se jedná o nápoj vzniknuvší smícháním ginu s grepovým džusem, nicméně postupem času vznikly různé jiné příchutě, jako např. citronová, pomerančová, brusinková, aj.
Pokud byste chtěli ochutnat finské pivo, tak bych vám doporučil si tento nápad rozmyslet. Místní piva nejsou zrovna dobrá. Bohudík se běžně dá v supermarketech koupit půllitrovka Kozla nebo Plzně v cenové relaci okolo 2,5 €. Pokud byste stejně chtěli vyzkoušet místní, tak doporučuji značku Karhu (Medvěd). Často také bývá dostupná estonská značka A.le Coq, které je pitelnější než místní piva a levnější než ta česká.
Světově nejznámějším finským produktem je nicméně vodka. Zde bych se zastavil u dvou specifických druhů, obou od známé značky Koskenkorva. První, kterou bych doporučil vyzkoušet je tzv. Minttu. Jedná se o vodku s mentolovou příchutí. Doporučuji pít s horkou čokoládu, vznikne tím tekutá verze čokolády After Eight. Druhou variantou je pak ta s příchutí Salmiakki. Tu doporučuji nabídnout přátelům někdy ze začátku pobytu jakožto „small introduction into Finland“ a následně natáčet výrazy jejich tváří poté, co ochutnají.
Jak ušetřit za alkohol
Ke studentskému životu neodmyslitelně patří i alkohol, a Finsko je proslulé jeho vysokými cenami. Ale i tak existují legální možnosti, jak za alkohol ušetřit. Prvním takovou možností je vyhnout se obchodům Alko, které jako jediné mohou prodávat alkohol silnější než 5,5%. Dále bych příliš nedoporučoval konzumaci v restauracích a podobných zařízeních, kde cena za půl litru piva může atakovat i 8 €. V klubech se dá během některých akcí koupit pivo, popř. Lonkero za, na místní poměry, pouhá 4 €. Nicméně co se týče nakupování alkoholu pro vlastní domácí spotřebu, doporučuji si udělat výlet trajektem, ať už do Tallinnu či do Stockholmu/na Ålandy. Zde se dají v palubních free shopech nakoupit boxy obsahující 24 třetinek nápoje za 24 € u Lonker, okolo 17 € u piva. Vzhledem k tomu, že v běžném supermarketu za třetinku piva zaplatíte okolo 1 €, za Lonkero dokonce 2,5 €, ušetříte značné množství peněz. Zde je potřeba si ohlídat maximální povolené množství na osobu. Co se týče tvrdého alkoholu, tak ten se vyplatí kupovat v Tallinnu, konkrétně v obchodu SuperAlko, který byl vytvořený přímo pro Finy jezdící za nákupy levnějšího alkoholu do estonské metropole.
Autorem je
Daniel Müllern
