Jedeme do finiše...školy

Včera jsem projížděla staré hlasové nahrávky, které mám v mobilu (update: dnes jsem ho rozsekala na koupelnových dlaždičkách). Kromě záznamů toho, jak zpívám, jsem narazila na jeden zhruba rok starý. Bylo to těsně potom, co jsem zjistila, že poletím na Kypr, a těsně předtím, než jsem zalezla do šestitýdenní karantény. Na nahrávce předčítám základní řecká slovíčka a spojení. Myslela jsem si tenkrát, jak jsem skvěle doslova odhadla výslovnost a akcent řečtiny. Ani prd. Teď jsem se tomu smála a málem nepoznala, co namluvená věta vlastně znamená.

O řečtině se říká, že se nikdy člověk nenaučí mluvit tak dobře, aniž by nebyl rozpoznat od rodilého. Můj cíl tady na Kypru je během těch pěti měsíců dokázat plynně číst. Když jsem se o tom nedávno zmínila jednomu Řekovi, ihned jsme se dali do procvičování. Donutil mě asi třicetkrát zopakovat slovo και (ke, česky a), abych zjistila, že vlastně nezvládnu se svým nedostatečně vepředu položeným jazykem vyslovit ani tahle dvě banální hlásky.

Kromě tohoto nárazového doučování máme ještě regulérní řečtinu ve škole, dvakrát týdně. Učí nás Salomi Papadima-Sophocleous. A stejně jako já u všech řeckých jmen můžete hádat, jestli se jedná o ženské či mužské jméno. Salomi je pro nás ikona. Její vyučovací metody jsou někdy sice zvláštní, ale aspoň se u toho zasmějeme. Buď je to velice nevšímavý člověk, nebo nad Erasmáky a jejich například ranní afterparty alias čtyři lidé u jednoho počítače vypínajíce přerušovaně mikrofon kvůli záchvatům smíchu prostě zlomila hůl.

Pokud v řečtině končí příjmení na -ous, značí to, že dotyčný pochází z rodu zmíněného člověka. Nevím, co je pravdy na tom, že zrovna Salominým předkem byl antický dramatik, ale bod pro ni. Alespoň její jméno neznamená v překladu šutr, tak jako moje. Doučování s Paraskevasem (což mimochodem znamená pátek) asi oželím. Cítím při něm pocity beznaděje a úzkosti, že jsem se tady nestihla zatím nic naučit.

Začíná poslední týden vyučování. Letos nám to hezky vyšlo a velikonoční prázdniny tady spolu s předzkouškovým tvoří blok tří týdnů. To stihneme celý Kypr objet třikrát, klidně i na kole. Hezky si vyšlapat jediné pohoří Troödos, ze kterého je vidět na oba kraje ostrova, při pobřeží se projet na nejznámější a nejkrásnější pláže na cípu Ayia Napa a prozkoumat nespočet starověkých ruin roztroušených ve velkým městech i zapadlých a sotva obydlených vesničkách. A nebo se prostě vyprdnu na pláž, taky možnost...