První mě napadne neuvěřitelná připravenost profesorů na hodiny. Záleží samozřejmě na předmětu, ale z větší části profesoři byli vždy připravení na hodiny, ve kterých jsme museli zároveň participovat, ale mě překvapila obrovská profesionalita. ELTE a konkrétně moje fakulta sociálních věd byla výjimečná hlavně svou budovou, která byla tak obrovská, že mi trvalo pár týdnů než jsem se tam zorientovala a našla vždycky správnou třídu. Vybavení není úplně nejlepší, ale sednou si tam je kde a notebook si taky nabijete.

Já jsem studoval na fakultě sociálních věd. Budova ve které jsem strávil všechen čas byla čerstvě po rekonstrukci. Prostory se dají zhrnout jako moderní a funkční, ale zároven na můj vkus to bylo poměrně sterilní prostředí právě kvůli modernistické architektuře. Fakulta přípomínala spíše kancelářskou budovy než-li stavby které se nám vybaví když se řekne středověká univerzita.

Hodnotila bych na základě dvou kategorií. Jak byla univerzita vybavena a přístup vyučujících a kvality výuky.

Univerzita je starší a tomu také odpovídá vybavení. Technika a nábytek nebyl nový nakoupen již několik let. Zároveň to ale nenarušovala výuku nijak zásadním způsobem. Budova je velmi složitá na orientaci a občerstvení v budově není nijak zvláštní.

Jakékoliv nedostatky ve vybavení univerzity je vyrovnáno přístupem vyučujících, schopností organizovat svoji práci a poskytovat relevantní informace srozumitelně a včas a kvalitou výuky.

Sziasztok! Semestr na Filozofické fakultě Univerzity Loránda Eötvöse (ELTE BTK) v Budapešti byl pro mne neskutečně obohacujícím zážitkem – ať už z hlediska studijního či osobního. Za zmínku stojí už samotný prostor fakulty, zvláště pak její kampus přímo v centru města. Na něm se kromě spousty laviček (nebo sedacích vaků), stromů a studentů, nachází několik budov, náležících k příslušným katedrám a ústavům. Vše je tedy pohromadě na jednom místě a přesun mezi jednotlivými přednáškami spočívá buď ve zdolání několika pater nebo rychlém přeběhnutí areálu.