Co mě napadne, když se řekne Grenoble? Přepadne mě neuvěřitelná nostalgie. Tamější univerzita je ohromná, kampus je podobný slavným kampusům amerických univerzit... ani se nepokoušejte jej přejít pěšky! Všichni se přemísťují na kole nebo využívají tramvajových linek, které jej křižují. Je to takové město ve městě, mezinárodní buňka obklopená horami. Potkáte tady lidi všech národností, můžete dělat téměř jakoukoli sportovní aktivitu, na kterou si vzpomenete počínaje lezením, přes míčové sporty, plavání, atletiku nebo se prohánět po Place Centrale na skateboardu. V četných parcích si můžete natáhnout slackline, pořádat piknik nebo jen tak odpočívat.
Je to nejzelenější část Grenoblu, jak určitě zjistíte, jakmile vylezete na jeden z mnoha kopců okolo.
V kampusu je rovněž mnoho kantýn a kavárniček, kde jsou většinou studentské ceny a samozřejmě nesmějí chybět ani místa ke studiu! Můžete využít některou z knihoven a musím přiznat, že svým student-friendly přístupem a designem se minimálně vyrovnají naší slavné pražské NTK.
Přestože tedy kampus opěvuji a strávila jsem v něm nemálo času, lékařská fakulta a nemocnice se nacházejí mimo něj, přibližně 10 minut na kole, ve vedlejším městečku La Tronche, kde leží i stejnojmenná kolej, která se stala mým domovem. Tedy v Grenoblu jsem vlastně vůbec nestudovala!
Vybavení nemocnice je podobné jako u nás, samozřejmě záleží na typu oddělení. Já jsem měla možnost pracovat například ve zbrusu nových prostorách urgentního příjmu a lůžkového ARO oddělení, kde jsem mohla ocenit architektonickou a praktickou stránku věci a její přínos a usnadnění naší práce.