Zkoušky na Právnické fakultě Uni Bonn jsou téměř výhradně písemné, a to ve formě klauzur. K dispozici je pouze jeden fixní termín a jeden pokus absolvování. Z velkých předmětů se klauzura koná většinou hned k začátku zkouškového období. Poté, jak jsem se doslechla, místní studenti z hlavních předmětů (z nichž si vyberou stanovený počet) píší seminární práce na zadané téma. To se však netýká studentů Erasmu, kteří seminární práci vůbec nepiší, mají na každou zkoušku úlevu ve formě dvou pokusů místo jediného a často také možnosti přezkoušení ústně místo klauzur, které jsou obecně poměrně náročné. Ústní přezkoušení však nemusí nabídnout všichni vyučující, sama jsem klauzuru také psala. Je náročná, ale nikoliv nesložitelná. V případě, že vyučující trvá na psaní klauzury, je zde však při neúspěchu stále v záloze druhý pokus, který už by měl být vždy ústní. Do stadia druhého pokusu jsem se však na Uni Bonn nedostala, tedy netuším, jak to funguje. Je nutné ovšem v každém případě, aby o studentu Erasmu vyučující věděl, domluva se všemi mými vyučujícím probíhala po e-mailu a všichni byli moc milí a nápomocní. Hodnocení zkoušek se může zdát velmi přísné, jelikož existuje škála 0-20 bodu, kde pouhé 4 body stačí k úspěchu u zkoušky. Skóre nad 10 bodů už bývá velmi nadprůměrné, a plný počet bodů bývá prý téměř nedosažitelný. Mně osobně tento styl hodnocení připadal velmi sympatický, jelikož je v něm možné odrážet drobné nuance v dobrém výkonu u zkoušky, z čehož vyplývá velká zpětná vazba. Pro studenta je však důležité si uvědomit, že mít nižší než poloviční skóre není na Uni Bonn žádná ostuda.