Způsob studia se od českého školství liší opravdu hodně. ULima v tomhle funguje víc jako americké školy nebo severské státy - výuka je založena na skupinových projektech, které vypracováváte v průběhu semestru. Což v je v případě Peruánců fakt zážitek, :)) pojem prokrastinace nabírá úplně neskutečných obrátek, ale aspoň to je spojení s místní kulturou se vším všude.
Docházka je povinná a opravdu se na ni dbá. Během jednoho semestru smíte zameškat maximálně 25 % nebo 35 %, abyste daný předmět absolvovali.
Kurzy obecně nejsou náročné na kvalitu, ale spíš na kvantitu. To znamená, že (alespoň v mém případě) jsem musela odevzdat spoustu písemných prací a úkolů, být téměř každý týden ve škole kvůli některým důležitým úkolům a pracovat na zmíněných projektech během celého semestru.
Peruánci začínají univerzitu o několik let dříve než Evropané, takže se pravděpodobně ocitnete v prostředí mnohem mladších spolužáků, než na jaké jste zvyklí (někdy rozdíl i 8 let). V mých očích je díky tomu úroveň vzdělání o něco nižší a možná si budete připadat, jako byste byli zase na střední škole. Nicméně i tak to pro vás může být velmi přínosné a jednoznačně na mnohá témata podíváte z jiného úhlu pohledu, než jakým se řídíme tady v Evropě.