I když se jedná o hlavní město Walesu, Cardiff působí skoro celý jako univerzitní kampus. Ulice i místní obchody byly neustále plné studentů, nehledě na denní dobu. Je sice znatelně menší než třeba Praha, ale pocitově je velmi podobně rušný. Část univerzity, kde jsem se pohybovala (School of English, John Percival a Arts and Social Studies Library) byla jen kousek od hlavní budovy a studentského centra - vše v pěší vzdálenosti - a jen trošku větší kousek od historického centra, kde se nacházelo muzeum, parky i úžasný Cardiff Castle (na jehož nádvoří je vstup zdarma - je tak možné si třeba chodit číst na hradní nádvoří). K pobřeží do Cardiff Bay je to procházka už delší (něco přes hodinku pěšky). Místní autobusová doprava se dá řešit přes aplikaci Cardiff Bus, ale jelikož se v ní jízdné kupuje jedině na celý den a vyjde na 5 liber, tak se moc nevyplatí, pokud nemá člověk v plánu pravidelné dojíždění a nepořídí si tedy kupon třeba na celý týden/ měsíc. Město je to samo o sobě moc hezké, ale mám velký problém s místním řešením odpadu, které jej trošku sráží - než dojde k vyvezení hromady pytlů, které se dávají před dnem svozu před dveře ven na ulici - působí město velmi špinavě a nepořádně. Do pytlů, které čekají na odvoz popeláři, se totiž v mezičase pouští havrani a racci, kteří odpadky roztahávají po ulicích. Na tento systém , včetně jiného třídění odpadu - které mi připadalo o proti našemu tak nějak nedostačující - jsem si za celý pobyt úplně nezvykla.