Kjóto je to nejkrásnější město, co jsem kdy viděla. Plné kultury, historie, přírody. Na každém kroku na vás dýchá japonská kultura. Centrum je moderní a je v něm vše, co si jen přát. Na okrajích se však zachovává jakýsi starý ráz, který Kjóto charakterizuje. Je tu spousta kaváren, památek, parků, chrámů a svatyň.
Do Kjóta jezdí hodně turistů, takže na spoustě míst je možné vidět i angličtinu. Zároveň právě kvůli tomu, jsou někteří obyvatelé Kjóta skeptičtí k lidem, kteří nevypadají japonsky. "Zase další turista..." Jakmile však ukážete, že třeba alespoň trochu umíte japonsky, nebo, že se snažíte porozumět kultuře a že tu studujete, nakloníte si je na svou stranu téměř okamžitě.
Z mých oblíbených míst je to určitě řeka Kamogawa, která protéká celým Kjótem a po jejímž břehu lze jezdit na kole, běhat, procházet se, jen tak posedávat nebo cokoliv jiného co vás napadne. Je to místo, kde se lidé potkávají a seznamují.
Moc se mi taky líbila Arašijama, která leží kousek od Kjóta a je tam naprosto úžasný bambusový háj a překrásná příroda.
Občas jsem si chodila zaběhat do zahrad bývalého císařského paláce, což je samo o sobě zážitek.
Dostupnost do dalších měst je z Kjóta opravdu výborná. Jezdí tu nespočet vlaků, které vás zavezou kam si jen budete přát. Jezdí tu samozřejmě i šinkanseny, takže i daleké vzdálenosti jsou zvládnutelné. A dokonce tu jezdí i noční autobusy, které vyjdou levněji než šinkansen a jsou velice oblíbené.