Život na univerzitě byl skvělý, nejsem úplně fanoušek spolků, takže jsem nic takového nevyhledával, co se týče volitelných předmětů, tak se jednalo pouze o praxe (0 kreditů), které byly ohromným přínosem, byl jsem týden ve škole a vyprávěl o své rodné zemi, učili jsme se společně s dětmi angličtinu, jeli na výlety atd... Součást praxí byly i jednodenní účasti ve školách, vyzkoušeli jsme si nejen jednu školu, ale asi 4 další různé školy z okolí, jedna byla i s montessori přístupem. Studijní pobyt jsem měl během covidu, mezitím co se v ČR vše zavíralo a jelo se vše online v Norsku se žilo božsky, roušky byly pouze doporučené, výuka probíhala prezenčně. Měli jsme však i velké štěstí. Abych navázal na covid, přeci jen to mělo jedno omezení, neměli jsme žádné hodiny s norskými studenty, přišli jsme tedy o výuku jejich jazyka. Pokud jsme však společenský typ, tak se najde spousty lidí co Vás rádi nějaké základní slovíčka naučí. Norština mi přišla jako poměrně jednoduchý jazyk na naučení, Duolingo Vás naučí poměrně dost frází, která Vám bude stačit do hospody, nebo ke koupení lístku atd... Nicméně 98% populace v Norském království mluví plynule anglicky. O kulturu bylo postaráno hned na začátku výuky, dozvěděl jsem se spousty zajímavých věcí z dob Vikingů, královské rodiny, bohatství země a překrásné přírody. O volnočasové aktivity se postaral náš Buddy, například vyšlap na nějaké vrcholky, ukázka města a hlavně časté grilování po setmění. Grilování vždy prolínalo hraní společenských her, které jsem nikdy nehrál a byly naprosto super. Jak se spojí více národů takto dohromady, člověk pozná spousty nových her.