Meda

databáze mobility na UK

University of Oslo

celkové hodnocení

celkové hodnocení univerzity:

celkové hodnocení města:

jak lze vyjít se stipendiem

hodnocení ubytování

5.0
5.0
2.0
5.0

O univerzitě

Čím byla tvá univerzita výjimečná? Jak vypadaly prostory ve kterých jsi studoval(a) a univerzitní vybavení? 
Otevřenost, důvěra a snaha pomoci. Celé univerzitní prostředí bylo výjimečné obrovskou přívětivostí a otevřeností. Přestože jsem přiletěla uprostřed koronavirové pandemie a celá země byla v lockdownu, na univerzitě se všichni maximálně snažili vycházet studentům vstříc a nic nebyl problém. Nestíháš odevzdat seminárku, protože máš deprese z lockdownu? Nevadí, termín posuneme, jen nám to dej včas. Nestihl jsi termín zápisu, protože pro tebe byl studijní systém nepřehledný? Nevadí, to nějak vyřešíme. Nikde jsem neviděla takovou upřímnou ochotu řešit strasti a trable studentů a opravdovou snahu jim pomoct studium ulehčit.
Liší se způsob studia na zahraničí univerzitě? Lišil se v něčem přístup vyučujících a administrativy ke studentům? 
Organizace semestru je podobná, akademický rok se dělí na zimní a letní. Semestr však začíná dřív (letní již v srpnu a zimní hned zkraje ledna) a předměty začínají a končí různě. Některé mají větší týdenní hodinovou "nálož" a stihnou se tak odučit za 8 týdnů, jiné se učí od ledna až do května. Záleží vždy na konkrétním kurzu a jak si student předměty rozloží. Vedení kurzů bylo hodně jiné, například nebyla vůbec povinná docházka – bez aktivity na hodině však nebylo možné dostat na konci "A" – student si tak sám může rozhodnout, jestli bude na hodiny chodit a dostane lepší známku, nebo se spokojí s horší známkou a ušetřený čas využije jinak (práce, volnočasové aktivity, samostudium...). Kurzy se rovněž hodně liší, učitelé mají velmi přátelský a lidský přístup a vyučující a studenti jsou na akademické úrovni kolegové v pravém slova smyslu. Kurzy se často skládají z mnoha aktivit – teoretická přednáška, praktický seminář, kde se hodně diskutuje, hrají hry (většinou to jsou různé kvízy, v právnických kurzech simulace moot courtů, debaty, zkrátka "škola hrou pro vysokoškoláky"), měli jsme spoustu dobrovolných společných aktivit (promítání filmů, exkurze, měli jsme společné skupiny pro sdílení tematických videí, podcastů apod., byla toho vážně spousta). Přístup učitelů byl naprosto skvělý, všichni učitelé vám na konci každé hodiny poskytnou veškeré materiály (prezentace, články, skripta...), takže studenti reálně vědí, co se mají naučit, čemu by měl i věnovat pozornost a nemusí se trápit s tím, když zameškají jednu hodinu. Všechno je na jednom místě a učitelé se zkrátka snaží přístup k vědomostem maximálně ulehčit.
Jak vypadá studentský život na univerzitě? 
Bohužel jsem v Norsku trávila období od ledna do června 2021, kdy byla země v nejtvrdším lockdownu. Prakticky celou dobu byla výuka online a fungovaly jen obchody s potravinami a lékárny, byly zavřené restaurace i bary. Univerzita se i přesto snažila – v rámci koronavirových opatření – organizovat aktivity pro studenty (výlety, exkurze, venkovní hry a procházky). Na univerzitě funguje mnoho spolků, které jsou oborově zaměřené a jsou vážně skvělé, několikrát jsme byli "hikovat" a spát pod širákem, chodili jsme společně do kaváren (teda ty dva týdny, kdy byly ortevřené), v červnu pak na pláž a plavat do jezera. Měla jsem také zapsaný kurz norštiny pro exchange studenty, který byl skvělý – za semestr jsem se dostala na úroveň A2 a i díky jazyku jsem pronikla mnohem blíž k norské kultuře. Taky je možnost zapsat si přímo kurzy zaměřující se na kulturu Norska – od historie a Vikingů přes hudbu a filmovou tvorbu až k politickému systému severských zemí.
Studoval(a) jsi v angličtině, nebo v jazyce hostitelské země? Jaké požadavky jsou v oblasti jazyka kladeny univerzitou? 
Studovala jsem anglicky a nebyl to žádný problém. Když jsem přijela, měla jsem angličtinu na úrovni C1 a při odjezdu jsem se už hodně přiblížila C2 – všichni Norové mluví perfektně anglicky a to člověka hodně posune. Norsko má 5 milionů obyvatel, takže většina pořadů v televizi je v angličtině s norskými titulky, dabing nemá cenu – člověk se tak vlastně zlepšuje ve dvou jazycích zároveň. Univerzitě stačí úroveň B2 a mělo by stačit potvrzení z KJP, s IELTS/TOEFL/CAE však člověk chybu neudělá. :)

O městě

Jak na tebe město působilo? Jak byste jej charakterizoval/a (rušné, poklidné, studentské, kosmopolitní...). Co je zde zajímavého k vidění? Jaká byla tvoje oblíbená místa? Svou odpověď prosím zkuste rozvinout.
Oslo je boží. Krásné, moderní město s fantastickou knihovnou, "náplavkou" přímo u Severního moře (doporučuju koupání v únoru mezi ledovými kry, kdy to má 3 stupně), boží pláží s bílým pískem, která je od centra 10 minut na kole (jmenuje se Huk), nádherným jezerem hned u studentských kolejí (Sognsvann), pět stanic metrem od centra jsou hory, kopce a lyžařský areál (Trivann). Oslo má fakt všechno – bary a restaurace když chcete ruch a klid (a když na to máte rozpočet, jedno pivo v hospodě stojí 100-200 NOK, takže zhruba mezi 250-500 Kč), NÁDHERNOU přírodu v docházkové vzdálenosti, obrovské parky, skvělou kávu (Norové jsou největší konzumenti kávy na světě), chutné jídlo (díky velkým komunitám přistěhovalců najdete fakt dokonalou indii, čínu, pakistánskou kuchyni, marockou, etiopskou, kreolskou... Na co si vzpomenete!), památky, moře, jezera. Oslo je město, které propojuje vážně všechno, co by člověk mohl hledat.

O financích

Jak lze podle Tvojí zkušenosti vyjít se stipendiem? Kolik procent výdajů Vám pokrylo? Jaký je Váš názor na ceny v zemi obecně?
Haha. Pokud chcete šetřit a vyjít s málem, Norsko není dobrá volba. Stipendium mi pokrylo zhruba 35 % výdajů. Finance jsem dostala z Fondu mobility, celkově jsem dostala zhruba 80 000 Kč, to však na 5 měsíců v Norsku rozhodně nestačí, protože jen bydlení na koleji stálo 13 000 Kč měsíčně – a v Norsku není levného vůbec nic. Takže jsem sice 5 měsíců jedla jenom tuňáka z konzervy (10 NOK za konzervu, to je prakticky zdarma) a stal se ze mě abstinent (sixpack piva za 200 NOK byl jen na velmi výjimečné příležitosti). Norsko je prostě fakt drahá země a šetřit moc nejde, pokud člověk nejí celou dobu jenom rýži. Studovat v Norsku byl ale můj sen, takže jsem si šetřila studijní stipendia a ještě jsem si půjčila od rodiny, protože jsem si řekla, že vzdělání je jedna z nejlepších investicí – a o téhle kvalitní univerzitě v Oslu to 100% platí.
Poraď prosím spolužákům, jak ušetřit - Kde nakupovat? Jaké služby lze v rámci úspory financí využívat? 
Nakupovat v Kiwi a REMA1000 – to jsou nejlevnější obchody. Taky jíst hodně ryb (tuňák v konzervě), losos (ten je hodně dostupný). Zeleninu je super nakupovat v Grønland, to je tržiště kousek od Oslo S (hlavní nádraží), kde se prodává velmi levně čerstvá zelenina (mega dobrá) a je tam spousta arabských tržišť, kde mají vážně chutné potraviny za dostupné ceny. Taky se dá ušetřit za dopravu, koupila jsem si za 500 NOK kolo a všude jezdila na kole (jinak stojí měsíční lítačka 475 NOK) a chodila pěšky. Taky jsem šetřila na alkoholu a kupovala případně jen pivo a víno (výše daně na alkohol je daná procenty alkoholu, obyčejná vodka tak stojí klidně 1000 NOK). Univerzita je hodně nápomocná, studenti mají zdarma vstup do posilovny (ty jsou fakt boží), do bazénu, do knihoven... Nejdražší je tedy jídlo, doprava a zábava.

O ubytování

Jaké ubytování sis zvolil(a)? Doporučil(a) bys jej ostatním? A pokud ne, jaká varianta ubytování je podle Tvých zkušeností nejlepší (kolej, ubytování v soukromém bytě, soukromá kolej, sdílený pokoj a podobně...)?
Já bydlela na koleji, ubytování v soukromí je dost drahé (od 7000 NOK/měsíc nahoru). Mě kolej stála 5500 NOK a byla skvělá. Jmenuje se Sogn a je 10 minut pěšky od jezera, kam jsem chodila běhat a plavat, 15 minut pěšky od University of Oslo (na kole 5 minut, je to z kopce) a 10 minut metrem do centra (na kole 20 minut). Bydlela jsem ve vybaveném samostatném pokoji a celou "buňku" sdílela se 4 dalšími lidmi. S těmi jsme měli společnou koupelnu, WC, kuchyň a společný obývák. Každý měl svůj pokoj a bylo to skvělé. Člověk se rovnou seznámí a navíc na koleji Sogn bydlí skoro 1000 studentů, takže najít nové kamarády není problém.

O zážitcích

Využil(a) jsi Erasmu k cestování po tvé zemi/Evropě? Jaké jsou tvoje nejlepší cestovatelské zážitky? Co naopak nedoporučuješ?
Bohužel jsem Norsko nemohla opustit, kvůli lockdownu by mě už nepustili zpátky. Procestovala jsem tak aspoň Norsko (viděla jsem Tromsø, Bergen, Ålesund, Kristiansund, Kristiansand, Lyngdal, Stavanger, prošla jsem si Trolltungu, Preikestolen a Kjeragbolten) a v Norsku fakt neuděláte chybu s jakýmkoliv hikem. Všude je to nádherné a já byla nadšená ze všeho. Od října do března doporučuju Tromsø na polární záři (obecně je to město boží), zaleťte si na Špicberky, krásný je Bergen, fantastické jsou Lofoty (ale pak asi nebudete dva měsíce jíst, je to dost drahé), boží je jih Norska – fakt, kamkoliv se vydáte, tam je to krásné. Doporučuju létat, vlaky jsou dost drahé a jedou dlouho (i když tratě jsou nádherné a já vím, ekologie), ale pokud chce člověk něco vidět, bohužel to letadlo je docela nutnost. Taky je fajn půjčit si auto, ale pozor, cena je nakonec většinou vyšší, než udává půjčovna. A jestli něco nedoporučuju? Fakt mě nic nenapadá! I ty nejnáročnější hiky byly nakonec super a v každém městě člověk najde něco zajímavého – a nakonec je to dost často i o tom s kým cestujete, ne kam. :)
Jazyk a kultura: jakých kulturních odlišností jste si všiml/a? Jak jste se vypořádával/a s národním jazykem? Byl to i jazyk vašeho studia? Máte pocit, že jste se v jazyce díky pobytu posunul/a?
Studovala jsem anglicky a nebyl to žádný problém. Když jsem přijela, měla jsem angličtinu na úrovni C1 a při odjezdu jsem se už hodně přiblížila C2 – všichni Norové mluví perfektně anglicky a to člověka hodně posune. Norsko má 5 milionů obyvatel, takže většina pořadů v televizi je v angličtině s norskými titulky, dabing nemá cenu – člověk se tak vlastně zlepšuje ve dvou jazycích zároveň. Univerzitě stačí úroveň B2 a mělo by stačit potvrzení z KJP, s IELTS/TOEFL/CAE však člověk chybu neudělá. :)

závěrečné hodnocení

Proč právě sem?  V čem je lokalita výjimečná? Proč bys své kamarády do své země/ města poslal/a ty?
Příroda. Bože, ty fjordy, hory, jezera, moře, západy slunce, sobi, kosatky, polární záře, červené rybářské domečky, rybolov, hikování, spaní pod hvězdami. lyžování, saunování, plavání v moři a jezerech – jestli máte rádi přírodu, Norsko je pro pro vás match made in heaven. Fakt, nekecám!

fotogalerie

Girl with Leather Backpack
Girl with Leather Backpack
Girl with Leather Backpack
Girl with Leather Backpack
Kdybych jel(a) znovu, určitě bych si nezapomněl(a) zabalit..
Pohorky na zimu a na léto (já měla jen zimní a v létě by ty letní byly lepší), víc vysokých teplých ponožek (obecně víc ponožek...), čelovku (tu jsem si pak draze kupovala), pořádné plavky, oblečení na sport a běhaní, lyžařské brýle (zbytek si půjčíte, ale brýle jsem si musela koupit), podvlíkačky (HODNĚ podvlíkaček), pláštěnku, pořádnou krosnu (moje 40l mi nestačila, musela jsem si půjčovat – naštěstí existuje půjčovna outdoorového vybavení ZDARMA pro studenty! – jmenuje se BUA).
Před odjezdem bych býval(a) rád(a) věděl(a), že...
Tam bude zima. Jako fakt velká, velká zima. Jakože třeba -30 stupňů. A že pak v létě bude teplo. Fakt teplo. Jakože třeba 30 stupňů. A že se hodí mít kraťasy. Taky to, že v zimě vychází slunko v deset ráno a zachází ve tři odpoledne, takže máte reálně 4 hodiny denního světla. Takže je fajn tak měsíc před odjezdem baštit vitamín D, aby člověk neležel v depresích (Norům se to fakt děje). Taky je tam hodně sluníčka v létě, v červnu prakticky není tma, jen takové divné pološero, takže je fajn si s sebou vzít závěs (nebo si ho pak koupit v Europris).
Nejvíc mě překvapilo, že...
Jsou Norové vážně vřelý národ (navzdory všem předsudkům). Nejsou fejkoví jako Američani a jejich "Hello, my darling", můžete se na ně spolehnout, i když vás nejspíš nikdy neobejmou a dost často prostě nebudou mluvit, protože když nemají co říct, radši neřeknou nic. Ale věřte mi, jsou to nejlepší kamarádi, kteří vás prakticky adoptují.
Nejtěžsí pro mě bylo....
Nezmrznout. Jako fakt, první lednové dny byly těžké. Ale člověk si pak zvykne a přestože v Česku nosím v 10 stupních zimní bundu, v Norsku jsem v 15 stupních nosila šaty a žabky – člověk se vážně aklimatizuje a zvykne si. A cokoliv nad 20 bylo extrémní vedro. Taky bylo těžké šetřit, ale jak říkám, do Norska člověk prostě šetřit nejede a je třeba počítat s tím, že všechno stojí třikrát tolik co u nás.

Jak studenti hodnotí tuto zprávu?

Niko zatím zprávu nehodnotil, buď první!

Ohodnoť ji ty :

Malé díky udělá hodně!

Děkujeme za Tvůj vzkaz!

Došlo k chybě, vyplnil(a) jsi všechna pole?